Hamaka je ve Střední a Jižní Americe nepostradatelnou součástí každodenního života. Odhaduje se, že každou noc spí v této pro nás nezvyklé posteli na 100 milionů lidí, a to nejen proto, že je pohodlná.
Hamaka neboli houpací síť má tu výhodu, že se dokonale přizpůsobí tvaru lidského těla, a protože visí nad zemí, slouží také jako ochrana před pozemními živočichy jako jsou hadi, mravenci a hmyz.
Hamaku s největší pravděpodobností vynalezli Mayové. Přežila však díky indiánům, kteří ji dnes uznale nazývají kolébka bohů.
Zpočátku se sítě tkaly z kůry stromu zvaného hamack, později byl tento materiál nahrazen sisalovými vlákny vyrobenými z hojně se vyskytující agáve sisalové. Bavlna se pro výrobu houpacích sítí používá posledních 60 let.
Nejstarší dochovaná houpací síť pochází ze 7. století a je upletená z ryzího zlata. Vidět ji můžete v Muzeu zlata v Bogotě.
Dnes už málokdo ví, že houpací síť pro nás, stejně jako celou Ameriku, objevil Kryštof Kolumbus. Přivezl ji do Evropy, kde si v koloniálních časech získala oblibu zejména u námořníků coby prostorově úsporné a skladné lůžko. Dnes je hamaka symbolem uvolněnosti a pohody.
V Kolumbii jsou hamaky populární především v tropické karibské oblasti. V každé domácnosti jich mají hned několik, vždy ale v pestrých barvách a s tradičními vzory.
Historie hamak La Siesta začala v roce 1991, kdy manželé Dorothee a Alexander Grisarovi do Německa přivezli první houpací sítě z Jižní Ameriky. Oba si totiž zamilovali houpání a druh relaxace, který si lze dopřát jen v houpací síti. Tuto zkušenost chtěli předat dál. La Siesta se postupně z dovozce stala výrobcem houpacích sítí. K výrobě přistupuje La Siesta velmi zodpovědně a vytváří podmínky pro trvale udržitelný rozvoj drobných výrobců hamak v Jižní Americe. Přečtěte si celý příběh La Siesta.
A jakou si vyberete vy? Klasickou? S rozpěrnou tyčí? Nebo raději dáte přednost houpací sedačce?